Vyhnaný Nukenin

11. srpna 2012 v 19:39 | Yumiko-San

Ps:Díly jsou když je Narutovi 18.

Život Sasumu Yumiko



"Sui kam mám jít?" zeptala jsem se svého věrného přátele, draka.Otočil na mě svou modrou hlavu a zamyslel se.
"Teď už je celkem pozdě, nejlepší by bylo kdybychom někde přespali."jeho hlas byl drsný a slyšela jsem ho jenom já. U nás v klanu je to tak že když se narodíte tak si vás vybere nějaké zvíře s potsvětí, můj byl drak. I kdyby ste chtěli něco jiného už máte smůlu, zvíře si vás vybralo a už navždy zůstanete spolu, proto vás na začátku boletivě kousne a tím vyryje tetování. Já mám na tetování draka. Jak vás kousne tak vám dá i podstatu chakry. Já jediná s našeho klanu mám vodní. Jak říkám voda je nejlepší. Náš klan, ale má obvykle chakru ohňě, nebo zemi. Proto jsem taky byla vyhnána, protože sem nesplňovala jejich požadavky, když mi zemřela máma. Mám taky jinou podstatu chakry tak taky proto. Taky máme smůlu v tom že když naše zvíře zemře roztříští se nám duše a sme na pokraji života a smrti, ale odtamtuď už není cesty zpět. A když se vám to náhodou podaří, jste blázni takže se nakonec zabijete sami. To se stalo mé matce, zabili jí její zvíře a i když to přežila nakonec se zabila sama, bylo to pro mě hrozné když jsem viděla jak blázní. Škubala si vlasy, takže zachvíly byla plešatá, drápala si oči, křičela a nevím co ještě... Tak jednoho dne vzala kunai a usekla si hlavu.
"Možná bychom měli najít nějakou jeskyni."ozval se mi v hlavě jeho hlas. Podívala sem se na něj a přikývla. Ohnul hlavu, já na něho mrštně vyskočila a už jsem byla ve vzduchu. Milovala sem když sme mohli létat, když sem byla doma tak ho drželi pod pokličkou, nemohli jsme létat nic.
"Co je to?"ukázala jsem do dále.Sui se tam podíval: "Konoha, skrytá listová vesnice."
"A tam nemůže letět?"zeptala sem se ho a pořád sem se tam dívala.
"Ještě ne.Teď má Konoha momentálně nějaké problémy, mají nového hokageho po Tsunade-sama, takže teď něco řeší."objasnil mi situaci.
"Aha, zajímalo by mě kdo je nový hokage."zamumlala sem. Nakonec jsme našli nějakou jeskyni, kde sme, ale museli vyhnat chudáka mevěda.
"Se vůbec divím že jsi se sem nasoukal."zasmála jsem se.
"Taky se divím."odpověděl mi.Lehla sem si k němu a on mě zakryl křídlem. Takhle jsme usnuli.Ráno jsem se probudila a Sui už byl dávno vzhůru.Díval se směrem na konohu.
"Letíme tam?"zeptala sem se ho podruhé.
"Můžem to dneska zkusit."rozhodl, vyšel s jeskyně.
"Máš hlad?"zeptal se mě ještě než začal lovit. Přikývla sem a za chvíli přiletěl se sobem.
"To jíst nebudu."zakňučela sem.
"Proto pro tebe mám taky toto."ukazál mi rybu v koutu.
"Arigato Sui."usmála sem se na něho. Udělala sem si oheň a opekla rybu, zatímco já jsem teprve dojídala půlu Sui už měl tak pátého soba.
Zrovna když si chtěl jít pro dalšího jsem ho zarazila: "Sui já vím že máš hlad, ale za chvíli tu snad nebude ani jeden."i když nechtěl musel uznat že mám pravdu.
"Půjdeme už teda?"zeptala sem se ho znovu.Přikývl, nakočila sem na něj a letěla...Směr Konoha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama